Pro toho, kdo nepracoval nikdy na těchto či jiných pracovištích je tento pomocník, ano, pardon, je to ženského rodu, takže tato pomocnice každá stejná. Je jich však více druhů. My se na ně podíváme jen letmo abychom se o to více dočetli o paletách dřevěných.

Tedy jsou ještě kovové, z takového jako by vlnitého plechu, aby toho hodně unesly, a náklady, které se dávají zde jsou opravdu ultra těžké. Manipulace s nimi je hodně namáhavá a leckdy i nebezpečná. Dále jsou palety drátové, skříňové, sloupkové a možná že ještě nějaké jiné. Společné však mají jedno. Unést co největší náklad a dají se, a to všechny druhy, takzvaně štosovat. V překladu do srozumitelštiny, dávat na sebe. Otázka bezpečnosti je pak jiný problém, kterým se zde zabývat nebudeme.
Dřevěné palety jsou v podstatě jen dvojího typu. To jsou takzvaně jednocestné, tedy zhruba k jednomu použití. V praxi to většinou vypadá tak, že dodavatel do zboží zaúčtuje i tuto paletu a je mu srdečně jedno, jak si s ní pak příjemce naloží. Není to již jeho starost. Tyto dřevěné podklady bývají většinou z méně kvalitních materiálů, a příliš na nich nikomu nezáleží.

Druhou sortou jsou ty, které se mají dodavateli vracet. Může se jim někde říkat vícecestné. Za ty si také dodavatel naúčtuje peníze, ale po řádném vrácení je posílá zpět. Funguje to podobně jako zálohované lahve. Tyto dřevěné přepravky jsouvyráběny z velmi kvalitního materiálu, jsou opravdu robustní a jen těžko jdou zničit. Tedy neúmyslně. Na takových se přepravuje většina zboží jak v tuzemsku, tak i zahraničí.
Apropó, zahraničí. Výraz europaleta vyjadřuje hlavně rozměr. Ten je dán normou, a musí se dodržet. Jde o to hlavně přepravci, která je může skládat na sebe a tím plně využít ložnou plochu jak třeba vozidla, tak třeba vagonu. Atypické rozměry jsou také vyráběny, ale oblíbeny nejsou. Právě proto, že svými rozměry nezapadají mezi ty klasické.